HELL ON EARTH TOUR

TERROR (usa)
EVERY TIME I DIE (usa)
ALL SHALL PERISH (usa)
DOWN TO NOTHING (usa)
THICK AS BLOOD (usa)

Abaton 19:00

• datum: 8. 10. 2010
• autor: Papouch
• rubrika: Kultůra za 500
• komentáře (0)
• věčný odkaz

Pivko na Žižkově

co takhle ve starym stylu?

" alt="" />

• datum: 12. 9. 2010
• autor: Papouch
• rubrika: Vobložweb
• komentáře (1)
• věčný odkaz

ZAHRADNÍ SEŠLOST U MÜSLA

U Štěpána Myslivečka na Baterkách. Přijďte, bude sranda... kdo co může přinýst, dejte vědět. Potvrďte účast.

• datum: 14. 8. 2010
• autor: Papouch
• rubrika: Vobložweb
• komentáře (0)
• věčný odkaz

SWANS (USA)

Palác Akropolis

• datum: 12. 8. 2010
• autor: Papouch
• rubrika: Kultůra za 500
• komentáře (0)
• věčný odkaz

BANE (USA) + TRAPPED UNDER ICE (USA)

Klub 007 Strahov

• datum: 24. 7. 2010
• autor: Papouch
• rubrika: Kultůra za 500
• komentáře (0)
• věčný odkaz

Koncert Marimba Mama v Malostranské Besedě

Přátelé, tohle bude megagigaterra

neb krom toho, že MM pokřtí svoje perkussive CD Let's Move,

kapelník a conguero Juan bude již tou dobou opět s námi /těšte se na dlouhá konga sola :O)),

tak dorazí i hosté jako:

Ephraim Goldin/african drums/, Tommy Levecchia /CCTV trumpet/, DJ Ross the Boss

http://www.myspace.com/marimbamamaband

http://www.malostranska-beseda.cz/cs/klub/program/v-nejblizsi-dobe.html

...a pít se bude bílý rum....

• datum: 17. 6. 2010
• autor: Tereza Moor
• rubrika: Mjůzick
• komentáře (1)
• věčný odkaz

MADBALL

Omezený vstup 360 lidí. Jediný koncert v ČR tento rok! Liberec - Casta. 19:00CET

• datum: 18. 4. 2010
• autor: Papouch
• rubrika: Kultůra za 500
• komentáře (1)
• věčný odkaz

SEPULTURA, PRO-PAIN, CROWBAR

První hardline akce po otevření vopičí "zahrádky" . Zahrajou ještě další pydlikáči, ale ty neznam. Doražte, bude sranda! Start v 18:00!!

• datum: 15. 4. 2010
• autor: Papouch
• rubrika: Kultůra za 500
• komentáře (4)
• věčný odkaz

Paprsky Deště

Mimozemšťani přistáli na planetě Zemi. Pro svůj mírumilovný průzkum chování lidí si zvolili rušné středisko Saint Tropéz, kam se na léto sjíždí lidé ze všech koutů světa. Jenže se jim to stalo osudné. Četníci vzali do ruky ocelové tyče a rozmlátili je na cucky.

Včerejší výkon symbiotického sdružení Paprsků Ing. Garina a Dětí Deště se v druhé polovině nesl v tomto duchu. Policejní brutalita z ´89 na Národní třídě byla chabou parodií na systematické ničení ocelových nesmyslů přímo na pódiu Crossu. Stejné pózy agresivně laděných útočníků s tyčí v ruce a vražedné údery do svíjejících se obětí.

Hlavně že nebyly oběti v řadách publika, které bylo cíleně nuceno prožívat atmosféru nejen sluchem, ale i pohybovými kreacemi, připomínajícími úhybné chování davu při státem regulované manifestaci. Místo proudů z vodních děl se mizi nešťastníky snášely jiskry z flexy.

Devět lidí na pódiu. První takty navodili atmosféru sektářské mše, ze které vzešla výchova industrální metodou. Kluci by měli svoje hudební nástroje dát do servisu k opravě.

• datum: 24. 2. 2010
• autor: Papouch
• rubrika: Mjůzick
• komentáře (1)
• věčný odkaz

Recenze na KODET

Když jsem dostal avízo, že je na světě první deska kapely KODET, tak jsem čekal několik neucelených skladeb. Možná to bylo i tím, že mi sám Bugrr předtím řekl, že je to nahrávka nesecvičených improvizací. Mé první dojmy byly velice smíšené. Byla to v podstatě zkouška mé představivosti. Nicméně první objektivní dojem byl svým způsobem překvapivý. Skladeb je na desce totiž docela požehnaně.

Dobrý zvuk. Nahrát kapelu pohromadě už není taková samozřejmost. Hraní si s každým nástrojem zvlášť dá sice práci, ale nakonec vám z toho vyleze přesně to, co jste chtěli. Tady se to nedá nijak měnit. Co se vám nahraje, tam už prostě je. Můžete to maximálně zahrát několikrát za sebou a potom si vybrat. Při desetiminutových skladbách si to ale rozmyslíte.

V jednoduchosti je krása. Skladby působí monotónně a svojí dynamikou jsou jako pasoucí se dinosaurus, kterému se nechce posunout se o něco dál, aby si urval čerstvé listí ze stromu. Ze skladeb je ale tímto cítit pocit jistoty. Jistoty toho, co kdo hraje, jak to myslí a kam se to bude hrnout dál. Každý z instrumentalistů má naprostou důvěru v ostatní, že mu neujedou a nebude najednou ten, kdo se nechytl nebo že mu něco uniklo. Když improvizujete v podstatě naživo, tak se nebudete pouštět do nějakých zbytečných dobrodružství.

Kapela sází na celkový dojem. Jejich hudební výraz je jasně čitelný a nepřináší po technické stránce nic nového. Chybí zpěv, což není v instrumentálně laděných skladbách na škodu. Náhradou mají být strojově znějící samply, které utvrzují posluchače opakováním frází stále dokola o jejich významu pro celou kompilaci. Hudba tím nabývá na jakési chladnosti. Teplé lidské slovo proznívá jen sporadicky. Zpěv by tomu občas docela slušel, ale úsečné fráze působí více syrovým dojmem.

Musím se přiznat, že během prvních dvou, tří skladeb jsem měl pocit, že se dívám na majora Zemana. V hlavě mi vyvstaly vzpomínky na Mimikry a celu tu smažící chásku okolo Modráka. Postupně jsem se ale díky těm strojovým frázím dostal ve své představivosti až ke scéně z jiného filmu. Rozhodl jsem se, že to připojím k tomuto textu jako video doplněk, který dokreslí moje pocity.

Celkově mě deska asi ničím vyloženě nepřekvapila. Možná je to právě proto, že vím, co od ní čekat. Hudební odnože české hlukové scény jsou možná o jedno chapadlo bohatší. Monstrózní nástupy některých pasáží mi docela silně zaváněly neurotickými duševními pochody. Souznění kytarových riffů s řinčením oceli činelů má v sobě sílu. Takových momentů je na desce několik. Jako takový malý experiment je deska poměrně dobrá a ucelená. Ale koupit by si jí nešel:)

• datum: 18. 1. 2010
• autor: Papouch
• rubrika: Mjůzick
• komentáře (0)
• věčný odkaz