Warning: MagpieRSS: Failed to fetch http://twitter.com/statuses/friends_timeline/15425060.rss and cache is off in /var/www/virtualhosts/baguio/vobloz.xtr.cz/inc/magpierss/rss_fetch.inc on line 238

Warning: Invalid argument supplied for foreach() in /var/www/virtualhosts/baguio/vobloz.xtr.cz/docs/module/twitter.php on line 20
vobloz me - Novinky

Zvláštní chlapec

Jako Christopher Nolan. Začni s vyprávěním na konci, pokračuj chronologicky a dojdeš k tomu proč se to stalo. Suchýho a Šlitra jsem začal adorovat už před mnoho lety ale ne tak dávno abych moh říct, že jsem na nich vyrost. Taky jsme totiž narozdíl od Tomáše Hronka měli televizi a ne jenom tranzistorové radio a gramofon. Naše sbírka vinylů navíc sestávala pouze z Maxipsa Fíka od vodníka Pepy a Ghost in the machine od Police.

Takže jsem na základce nechápal a neznal fóry jak Šli dva Šlitři, kolik jich bylo a podobně.

Já do Národního nevkročím, tam bejvaj někdy ty požáry strašný. Jo? Jo! Někteří umělci dostávají květiny, nebo jiné dary, ale já jsem dostal od jednoho diváka takovou kartičku. Na jedný straně byl napsáno "Při požáru obrať" a na druhý straně "Teď ne, ty vole, až při požáru". Taková legrace. Kdybych v tom divadle tenkrát seděl a nepopadl se za břicho tak bych skutečně popukal. Jenže já to slyšel prvně tak před třeba pěti lety?

A teď si představte jak malý Filda sedí ve škole, hltá vědomosti a mléčné svačiny, soustředí se na výuku a od jednoho z vinylových vtipálku mu během výuky přijde cedulka "Při požáru obrať". Filda se opatrně rozhlíží, hledá černý dým pod dveřmi a začmuchá. Pak zavrtí hlavou a cedulku neobrátí. Proč taky.

Tichý šepot na úrovni startující stíhačky "OTOČ TO, OTOČ TO!".

No a takhle to mám se všim, asi zkrátka moc přemejšlim.

Leaving Syskáč

Ti starší z vás pamatují jak jsem před lety nastoupil do práce. No a dneska z ní vystupuju. Strávil jsem tady 3191 dní, vydělal pár milionů ale už je načase zvednout frantu kotvu a posunout se.

Odejít mě stálo velký úsilí a rozhodování, ale pevně věřím, že to bude stát za to.

Go let's Fildo.

Loyca ex-post

Vážení přátelé, dovolte abych vám za naši uměleckou skupinu poděkoval za účast v pátek v Mánesu. Byla to jízda, zejména však after party! vybraly se prachy, tak máme všichni zase pocit na chvilku že děláme něco užitečnýho,že? když mluvim o afterparty, připomnělo mi to starý dobrý časy, když jsme ještě neměli 2 leasingy a 2 hypotéky, neměli jsme z toho nervy a nebrali jsme léky. Zejména musím vyzdvihnout Péťu Humpála se kterým, a jinými, jsme se účastnili afterparty v Rock café velice aktivně, že Bugře? aneb Péťovo polévání přítomných slečen od hlavy k patě pivem, coby akt nejvyššího ocenění slečniných společenských kvalit opět zabralo výtečně. Já jsem zase zjistil, že každé pivo opravdu nemůžu zapíjet panákem, neřku-li Fernetem. I když jsem měl svůj den, i když řádí žloutenka a desinfekce je potřeba i zevnitř, zkrátka ve svém věku bych si už mohl s ohledem na své zdraví to pivo k fernetu odpustit. to je asi tak všechno. Ale stejně jsme si pochutnali!

Ahoj Mášo

"Ehm, dobrý den, tady Filip Šubr. Vaše Máša jela nalitá z hospody a ztratila mobil."

Zdá se, že pekelnej tejden byl završen dobrým skutkem a já můžu s klidným srdcem odjet s potomkem na dovolenou.

Ale karma musí bejt vyvážená, aby nekulhala, tak to vyvážim alespoň svojí skromností, hehe.

Od Mášiny maminky se mi dostalo obrovskýho poděkování a uplně jsem cejtil, jak její vrtící se hlava dělá vzdušný víry. Tatínek se nad mojí dobrotou málem rozplakal a na památku mi věnoval několik zaručeně vtipných židovských anekdot, eee, totiž Plánů hlavního města Prahy, zkrátka takový ty mapy.

Takže kdybyste někdo potřeboval, mám ještě čtyři.

Sklenička od hořčice

Dijonská hořčiceLo-fi ekvivalent míšeňskýho porculánu v kuchyních našich rodičů. Když se pořádně podíváte možná jí ještě doma najdete. Nebo u sousedů. Možná, že skončila na chatě se zbytkama babičinýho prvorepublikovýho křišťálu.

My jsme jí doma nikdy neměli a o to víc jsem z ní rád pil když jsem byl na návštěvě u bratrance v Liberci. Palcem jsem přejížděl po odřených písmenech B, O, N, A a usilovně přemýšlel, proč, ke všem čertům, mají na skleničce cenovku. 7,60 MOC. Moc čeho?

"Strýčku, čeho je moc?"

Aha, ten obchod je zkrátka MOC malej.

Nový kousky ze starýho psa

A teď si představte, že si takhle po letech koupíte skleničku své oblíbené Dijonské. A podivuhodným řízením osudu a shody okolností neskončí tato v odpadkovém koši, ale ve dřezu, následně je umyta, naplněna pitíčkem a vypita. Chápete to? Konečně mám vlastní skleničku od hořčice.

"Koblížku, ta sklenička je hrozně hnusná, já jí vyhodim.", povídá Markéta.

Brr. "To ne! Počkej, koupíme ještě jednu, já z toho odrbu tu etiketu a návštěvám řeknem, že to byl původně šestikusovej servis. NIKDO nepozná kde jsme k nim přišli."

P.S.

Původní verze vypadala takhle.

Karle Čapku dík za Matku

Každej nějakou máme, kromě tech pár kamarádu ze zkumavky. A každá je divná, jedna trochu, jiná víc. A ta moje je nejvíc a teď ke stáru se to fakt zhoršuje. Nebejt moje nejoblíbenější máma asi bych šel hledat jinam.

Ještě jednu věc maj společnou. Nerozumí počítačům. A tak mi občas(často) píše po icq, že něco, nebo něco jinýho, nebo něco podobnýho tomu o čem jsme se bavili posledně,  ale ne tak docela, sice funguje, ale jinak než ona chce. To ale není předmětem dnešního povídání, podstatný je jak náš rozhovor zakončila.

13:39:20 Mama: Ale vybral sis mě jako matku, tak to se mnou musíš vydržet. A bude hůř.

čas letí kupředu jak splašená herka (jednoaktovka)

Osoby a obsazení znáte. Obsah myslím komentář nepotřebuje.

Kobližka: jo a Kryštof řikal, že k narozkám chce šampus.
tatínek: jasně proč ne... (ke Kryštofovi) A ne abyste se nalili, potáceli se uprostřed silnice a zpívali sprostý písničky... NA NÁ NÁÁÁ mcarára
Kryštof: néééé...
tatínek: si myslim, protože na to máte ještě dost času...
Kryštof: ja vím, to až budem předškoláci

Ano, samozřejmě

Zábavou z nejmilejších bývá tepání nešvarů. Jedním takovým je upozorňování na zcela očividné, samozřejmé a nezměnitelné věci.

Dnešním spušťadlem se stal objevný přízpěvek do kontinuálně se zhoršující Mlade Fronty, ehm, Dnes. Objevná noticka nese název Bankovní lupič skončil za mřižemi. A? Stále ještě, ve své naivitě, předpokládám, že každý bankovní lupič by měl skončit za mřížemi. A nejenom bankovní a nejenom lupič. Viď Stando.

Ani já se často nevyhnu zcela zbytečným konstatováním, ale tak už to chodí. Člověk vymyslel řeč aby mluvil. Tak mluví i když neni co říct.

Vzhledem k pointožroutovi se pokusíme alespoň uzavřít článek nějakou lehčí historkou. Tématicky však samozřejmě zapadá do našeho tepání. Nešvarem se mnohokrát provinil i Kobližek. 

"Hele Markét a k večeři si uděláme bramboráky, co ty na to?" 

"To ale budeme muset oloupat brambory." 

Děkuju náčelníku, že ses mě zastal

Šel Kryštof ze školky a stavil se za mnou v práci. Jen tak, na kus řeči. A mezi těmi kusy mi prozradil, že jednu holčičku ve školce nazval krávou. No jestli je to pravda, tak nemůžu říct ani zbla.

Jak mu vysvětlit, že se takhle nemluví? Já taky tak mluvim. Mám v něm už teď, v ráném věku zasadit semínko pokrytectví a politický korektnosti?

Jak vysvětlíte děcku nebohému, že tenhle prst se sice jmenuje ukazováček, protože se s nim ukazuje. Ale neukazuj, to se nedělá.

Maminko, k čemu jsou nám kopejtka tady v zoo.

Jak sme tak diskutovali vzal si Kryštof z mýho stolu baličku na cigára a bezděky si s ní pohrával.

V tom okamžení se zjevila teta Lucka a ptá se co to má.

"Přece baličku na cigára, teto." odpoví bez zaváhání tónem který máme v záloze pro slabé duchem.

"Ty jo, tři roky a už zná takovýhle věci, já bych se ho snažila před takovejma věcma aspoň ještě pár let chránit."

Chránit? Jak? Proč? "A před čim dalšim ho budeš ještě chránit. Existenci kterejch dalších slov mu zamlčíš? Atomová bomba? Holokaust? George Bush? To že něco zná neznamená, že to bude zneužívat."

"Ale to ne", přechází Lucie do defenzivy, "já myslela spíš, že ve svym věku by měl spíš poznat červenej míček nebo tak neco."

Fajn, přistupuju k teátrálnímu pokusu a beru do ruky kolegův červenej hrneček s nápisem Caféé. "Kryštofe, prosim tě, co je tohle?" a v hlase mám neochvějnou jistotu.

"Talíř"

Hm, dík vole. Tuhle zradu ti ještě připomenu.

Na švestkách

Nevim kdo ho ty slova učí, já teda ne. Určitě né vědomě. Ale zná je a používá, ale nepřizná to. Včera jsem ho přistihnul když mi pomáhal vařit.

tatínek: "Kryštofe, nedávej to tam tim težším koncem nahoru nebo se to převrhne." 

Kryštůfek: "Ale já to tak chci" 

tatínek: "vole, řikam ti nedávej to tam takhle" 

(dramatická pauza) 

Kryštůfek: "tatínku, neříkej 'kretén'" 

tatínek: "!"

Starší příspěvky naleznete v archivu.

Rubrície

VoblozMenu

FastLinx

Picitadlo

Fildovo blbostě

  • Filda's Last.fm Weekly Artists Chart